Vzduchem se nese známý smrti pach
v údolí vesnice - v cestě ti leží
z tichého okolí dostáváš strach
až ti mrazivý chlad po zádech běží
U brány kostlivec ve zbroji hlídá
v kostnaté ruce kopí třímá
Stojí tu navždycky, stráž se nestřídá
Kdo vládne tu? Mor, hlad či zima?
Znamení zaschlou krví zobrazená
říkají: "Poutníku, obrať koně zpět!"
Těch mrtvých! Padáš hrůzou na kolena,
Oči vytřeštíš a začínáš se chvět.
A tu v okamžení uslyšíš tichý pláč
spatříš špinavé děvčátko uslzené
ohromen ptáš se: Ty žiješ? Hej, co jsi zač?
Když objímá tělo matky zkrvavené.
Otáčí se k tobě a otvírá ústa
a pohled její tě probodá docela
Náhle je tma a země kolem je pustá
a ty vidíš svou smrt, temného anděla.
Ne dítě, teď netvor tady stojí,
ty strachy se nemůžeš ani hnout
a jeho zuby pronikají tvou zbrojí
trhá tvůj krk, už nelze uniknout.
V údolí malebná víska leží,
v ní démon má svou skrýš
Už jen černý kůň sám zpátky běží
Poutníku, proč? Teď už víš...
|